Přeskočit na obsah
Tempo

Tato stránka je dostupná v angličtině. Přepnout na angličtinu

Zpět na blog

Než začnete propouštět kvůli AI

Soustředit se jen na technologickou transformaci se vám nejspíš vymstí. Proč?

Než začnete propouštět kvůli AI

Human-centric is the new black

Velcí světoví hráči se předhánějí v oznámeních, kolik pozic eliminují díky technologiím. Namátkou: Atlassian 1 600 (10 %), Amazon 16 000 (a to je už druhá vlna), Meta minimálně 20 %. Český Direct nedávno oznámil 30 %. A k tomu přichází studie Anthropic, ze které vyplývá, že AI má ještě daleko k dosažení svého teoretického potenciálu.

Za každým takovým prohlášením jsou ale lidi a celé týmy, které firmy tak draze získaly a odchovaly, a teď je s vidinou úspor, hezčí EBITDA a štastných shareholderů propouštějí.

Kladu si otázku, jak moc jim je jasné, čím mají v nových podmínkách vyniknout mezi konkurenty nebo jak budou vypadat nové pracovní pozice.

AI totiž není jen technologický upgrade. Je to designérská výzva k redefinici lidské práce a organizací jako celku. Volba mezi „tech-centric“ přístupem (zaměřeným na nástroje) a „human-centric“ přístupem (zaměřeným na člověka) se potom může stát fundamentálním rozhodnutím o přežití na trhu.

Že k úspěchu stačí masivní investice do algoritmů? Iluze. Průzkum Deloitte ukazuje jinou realitu: 59 % firem volí čistě technologický fokus, ale znamená to pro ně 1,6x vyšší pravděpodobnost, že nenaplí očekávanou návratnost investic. Naproti tomu human-centric organizace využívají AI pro násobení lidského potenciálu místo toho, aby ho pouze nahrazovaly.

Tech-centric
59 %organizací volí tento přístup
1,6xvyšší pravděpodobnost nenaplnění ROI
42 %pracovníků říká, že firma zřídka vyhodnocuje dopad AI na lidi
Human-centric
41 %organizací volí tento přístup
Vyššípravděpodobnost naplnění očekávaného ROI
Fokusna násobení lidského potenciálu, ne jeho nahrazování

AI transformace jako kulturní proměna

Zdá se taky, že pozornost organizací se v souvislosti s AI transformací soustředí spíš na to, jak lidi umělou inteligencí používají, než na to, jak ovlivňuje jejich vztahy v práci. A vzniká to, čemu se říká kulturní dluh.

Ten se projevuje třeba narušením důvěry a pocitem izolace. Ve zmiňované studii Deloitte 42 % pracovníků uvádí, že jejich firma zřídka vyhodnocuje dopad AI na lidi, a dokonce 80 % lidí se obává, že jejich kolegové používají AI jen pro vytvoření zdánlivé produktivity.

Jsme v situaci, kdy neustálé organizační změny vedly ke zhoršení psychické pohody (68 %), zvýšení pracovní zátěže (60 %) a pocitu, že člověk není potřebný nebo že zaostává (58 %). Takhle tedy human-centered transformace opravdu nevypadají…

Klasické nástroje pro řízení změn a systémy vzdělávání zjevně nedrží krok s tím, co lidi ve firmách skutečně potřebují v souvislosti s proměnou svých pracovních rolí a pracovních podmínek. Nabízí se raději pracovat s konceptem adaptivity („changefulness“ ). Rozvíjet schopnosti přizpůsobovat se, učit a vyvíjet se jako každodenní dovednost, která je nedílnou součástí práce.

Potřebujeme znovu objevit zvídavost namísto kontroly a experimentovat, ne jen školit AI nástroje. Právě tohle jsou instinkty přežití, které lidem vždycky pomáhaly vyrovnat se se změnami a nejistotou.

Výsledek není automatický

Každá velká technologická vlna (od první mechanizace přes počítače až po internet) vždycky nabídla dvě cesty:

  • buď se využila k technicistní centralizaci moci a mikromanagementu – modely organizace práce jako fordismus nebo taylorismus,
  • nebo k posílení lidské autonomie – human-centric projekty jako Wikipedia a taky mnoho firem založených na principech sebeřízení (např. Buurtzorg).

Proto i dopad umělé inteligence na lidskou práci není předem daný technologií samotnou, ale tím, jak se rozhodneme práci kolem ní zorganizovat.

Dřív nebo později si lídři organizací budou muset odpovědět na následující otázky:

  • Které vrstvy firemní byrokracie může AI skutečně nahradit a které naopak nechtěně posílí? Jak se vyhnout tomu, aby všichni začali generovat AI reporty a výstupy jen proto, že to je extrémně levné, ale přidaná hodnota nula?
  • Může umělá inteligence sloužit jako „operační systém“ pro tým a zajišťovat koordinaci, která by jinak vyžadovala manažera nebo formální proces?
  • Jak designovat organizace, kde budou lidé a AI agenti spolupracovat? A když AI zajistí, že tým o 10 lidech bude stejně produktivní jako tým o 20 lidech, co se stane s těmi zbývajícími 10? Má tenhle tým vůbec dělat to, co doteď, nebo už je to přežitek? Propouštět ve velkém umí každý, ale bude to pro firmu to správné řešení?

V Tempu jsme přesvědčení o tom, že skutečné AI transformace nejsou jen technologický závod ve škrtání lidí a automatizacích. Je to největší humanistický projekt naší doby, jehož cílem by mělo využití lidského potenciálu pro vytvoření úžasných produktů, zážitků a hodnot pro zákazníky i okolní svět.

To je totiž skutečné poslání podnikání.

Zdroje:



Bohunka Hihlánová

Bohunka Hihlánová

expertka na lidi, rozvoj a firemní kulturu, minimalistka


Předchozí článek

Zakládáme kreativní a transformační studio Tempo

Zakládáme kreativní a transformační studio Tempo

Proč jsme založili Tempo, z čeho vycházíme a jak máme v plánu hnout světem.